Závěr divadelní sezóny 2022/2023 byl ve znamení zájezdů. V Míru totiž začala velká letní rekonstrukce, a protože jsme vás nechtěli připravit o naše komedie, rozhodli jsme se zvednout kotvy a vyrazit na cesty. Nejdříve jsme navštívili Třinec a následně Prahu a obojí to byla jízda! V následujícím článku z našich cest se dozvíte pikošky ze zákulisí a uvidíte všechny fotky z obou měst pěkně pohromadě.
Operace „VIMRD“
Je krycí jméno pro „Velkou Invenční Mírovou Rekonstrukci Divadla“. Je potřeba udělat několik zásadních vylepšení, zejména nainstalovat novou vzduchotechniku, aby nám herci neomdlívali na jevišti a diváci měli čerstvé palivo pro své plíce a bránice (neustálý smích totiž spotřebovává enormní množství kyslíku). Obměnou také projdou herecké šatny a foyer.
Takřka celé Divadlo Mír se tak na pár měsíců proměnilo ve staveniště: Mírový soubor vystřídali dělníci, místo potlesku diváků se sálem ozývá lomoz sbíječek a dámské záchody se proměnily na skladiště techniky. Všude samá díra a plno prachu. Protože jsme ale nechtěli ukončit letošní sezónu předčasně, vyjeli jsme s našimi komediemi Tik Tik a Blbec k večeři mimo Ostravu: na východ do Třince a na západ do Prahy.
Jede se!
Volba zájezdových destinací nebyla složitá, stačilo si vybrat města, která mají divadelní jeviště, soukromou šatnu s vířivkou a diváky, kteří rozumějí češtině a mírovému humoru (ne všechny podmínky byly nakonec splněny, ale sprchový kout ve společné šatně se také počítá, takže cajk). Zlí jazykové by mohli namítat, jak jsme si teda mohli vybrat právě Trzyniec a Prahé, ale to neví, že za námi pokaždé jely titulky v příslušném nářečí… Ale vážně. Opět jsme se přesvědčili, že humor je univerzální jazyk spojující všechna města, národnosti, státy... Prostě „Kéž jsou všechny bytosti šťastny!“.
Nedá se tak úplně říct, že bychom byli zkušenými zájezdovými matadory – naposledy jsme absolvovali zájezdové špíly před dlouhými čtyřmi lety. Radost a nadšení z nových zážitků tak střídala lehká nervozita, která se však záhy vytratila již cestou do jednotlivých měst, kdy jsme si čas strávených v minibusech, které nám zapůjčila společnost AAA Auto, krátili soukromou karaoke s ověřenými hity nebo hraním videoher.
Dvě města, dvě komedie
Tik Tik a Blbec k večeři. Jednou je na jevišti šest psychicky narušených pacientů a podruhé po něm lítá neřízená střela jménem Pignon. Obě hry jsou skvělými situačními komediemi se svižným tempem a tunou hlášek, které k lidem hovoří již zmíněným univerzálním jazykem humoru. I přesto jsme si ale říkali, zda některé vtípky nebudou trochu… ehm… trochu hodně moc.
Všechny naše komedie jsou přeci jen šité vyloženě naMíru Míru a jeho publiku, takže jejich uvedení na jiných jevištích jsme považovali za takový mírný, respektive Mírový sociální experiment. Vstupenky se ale vyprodaly závratnou rychlostí, takže bylo jasné, že je o Mír v Praze i Třinci velký zájem. Jeden z pražských recenzentů dokonce nazval Tik Tik „nejsprostějším představením v Česku“, takže jsme očividně po derniéře Ucpanýho systému Dejvického divadla vyplnili malou pražskou díru v duších nekorektního humoru chtivých diváků. Nutno ale podotknout, že Divadlo Mír má již fanoušky po celé ČR, takže se do Třince i Prahy sjeli diváci znalí mírového humoru ze všech možných koutů republiky. A přijali nás naprosto úžasně!
Třinecká adventura
První zastávkou bylo třinecké kulturní centrum Trisia. Třinec je známý hned pro několik věcí: má skvělý hokejový tým, je to tradiční ocelárenské město a narodil se zde Albert Čuba (to poslední je samozřejmě nejdůležitější informací, která by měla být uvedena hned na uvítací tabuli u vjezdu do města). Albert navíc zjistil, že do Třince je to z jeho domu kratší vzdálenost než do Ostravy. Otázkou tedy je, co všechno to pro Třinec znamená…
Krásně zrekonstruovaný sál Trisie má kapacitu 590 míst, což je celkem 1 180 oči na jedno představení (pokud byl přítomen někdo jednooký, tak se omlouváme za nepřesné počty). Odehrály jsme zde celkem pět představení, z toho čtyřikrát Blbce a jedenkrát Tik Tik, a dle reakcí diváků soudíme, že šlo o podobný sukces, jako když Třinec vyhrál hokejovou extraligu. Diváci dělali nadšením mexické vlny, po představení běhali po náměstích s vlajkami Míru, zvolávali „Čuba na hrad“ a oslavovali do brzkých ranních hodin… Počkat, to jsme vlastně dělali my. No nevadí, jdeme dále.
Nic takového se samozřejmě nedělo, protože narozdíl od zájezdu do Prahy jsme v Třinci nepřespávali. Takže žádné párty, jen po prvním představení jsme si společně přiťukli na počest nedávných narozenin Lady Bělaškové. Samozřejmě jsme si ale přiťukli mlékem, ti odvážnější z nás k němu dali jeden malý bílý jogurtek, pak jsme se společně pomodlili a metelili si to do auta. Každý den jsme tak absolvovali cestu Ostrava – Třinec a v noci zase zpátky. Noční návraty z Třince se v autě ale často proměnili v malou Stand-up (nebo spíše Stand-down) show Štěpána Kozuba a Robina Ferra. Příště to prostě musíme natočit nebo vybírat vstupné na benzínkách.
Mír v hlavním městě
Naopak celý týden v Praze, daleko od Ostravy, rodin i morální odpovědnosti za vlastní chování? To bylo tóčo! Jak asi uznáte, dojíždět každý den z Ostravy do Prahy by bylo nejen časově neefektivní, neekonomické, ale především by to bylo úplně debilní. Ubytováni jsme byli v hezkém čtyřhvězdičkovém hotelu Ametyst na Vinohradech cca 10 minut chůze od naší dočasné adoptivní scény Divadla Na Fidlovačce.
Do Prahy jsme taktéž přivezli Tik Tik, který jsme odehráli celkem třikrát a novinku Blbec k večeři, toho jsme naservírovali dvakrát. Všechna představení byla zcela vyprodaná a máme tušení, že Praha zažila něco, na co dlouho nezapomene. A my také ne! A teď nemáme na mysli jen humor, kulturní zážitek a atmosféru jednoho z nejkrásnějších evropských měst.
Jak už to tak totiž bývá – rodinu, pohlavní nemoc a počasí si prostě nevyberete, takže na celý náš pražský zájezd zrovna vyšel první tropický týden tohoto roku. Představte si tuto rovnici: teploty vysoko nad 30 °C, ocelová střecha, všech 487 míst k sezení na všechna představení naprosto vyprodaná a absence vzduchotechniky. Co asi bude za rovnítkem? Zaměstnanci Divadla Na Fidlovačce dělali naprosto vše, co bylo v jejich silách, aby zážitek všem zúčastněným co nejvíce zpříjemnili. Naše programové brožurky najednou našly zcela jiný životní smysl a jelikož nyní může být kdokoliv čímkoliv, tak i brožurka může být vějířem! Naštěstí se ale nikomu nic nestalo a věříme, že i přes tuto nepřízeň jste si představení užili. Vy všichni, kteří jste se na nás přijeli do Prahy podívat, i přes to úmorné vedro jste se skvěle bavili a na konci každého z pěti představení dokonce našli sílu na dlouhý potlesk vestoje, zasloužíte náš neutuchající obdiv a poděkování! Byli jste úžasní, a i když bylo počasí vhodné spíše na pláž než do divadla, vytvořili jste nezapomenutelnou atmosféru. Děkujeme!
Vraťme se k oné rovnici výše a podívejme se na ni z pohledu herců. V tu chvíli totiž musíme započíst ještě další proměnné, např. úmorné teplo z velkého počtu reflektorů, kostýmy, které mnohdy s letním počasím úplně nekorespondují (třeba Lada Bělašková hraje chvíli i v zimní bundě), neustálý a mnohdy velmi agilní pohyb po jevišti, vypjaté herecké výkony… Celý mírový tým tímto sklání všem našim herečkám a hercům velkou poklonu za to, jak skvěle všechna představení zvládli. Bez ztráty kytičky (která by jinak v tom vedru jistojistě uvadla)! Ale nebude vám nic tajit – jedna z hereček se nechala slyšet, že to byl nejextrémnější divadelní zážitek v jejím životě a další byla na hranici kolapsu. Herci popisovali momenty, kdy se jim zatemnělo před očima, ale samozřejmě se museli udržet v roli a nezapomenout text. Naštěstí se ani v zákulisí nikomu nic nestalo, a nakonec je z toho jen další „veselá historka z natá… teda z hraní“. Znovu ale opakujeme, že vedení i zaměstnanci Divadla Na Fidlovačce se o nás starali jako o vlastní. Děkujeme.
Velice nás potěšili i vzácní hosté v publiku, kteří se přišli na naše představení podívat. Tou nejvzácnější samozřejmě byla návštěva paní Ivy Janžurové, jejíž přítomnost v sále i v zákulisí nás ohromně potěšila a zároveň zvýšila trému herců a hereček. Zmínit můžeme také Jirku Mádla, Veroniku Čermák Mackovou či Patrika Děrgela.
My ale samozřejmě víme, co vás nejvíce zajímá – co noční život v Praze? Pikošky, skandály, aféry… Tak jasné, že jsme po nocích neseděli na hotelu a nehráli Diablo (jo, Albert vlastně občas ano). Z pochopitelných důvodů vám tady nebudeme vyprávět celý příběh o tom, jak jsme jednu noc zcela ovládli a začali bavit jeden z místních barů, za piano usedl Míša Sedláček a Jiří Krhut (který se prostě znenadání objevil) a Štěpán Kozub společně s Ladou Bělaškovou, Barbarou Kanyzovou a vlastně skoro všemi Mírotvůrci rozjeli koncert hodný O2 Arény. Nebo o tom, jak málem došlo k potyčce mezi jedním z našich herců s nějakým velmi opilým člověkem. Nebo o tom, jak jazyková bariéra mezi Ostraváky a Pražáky zapříčinila, že jsme místo hospody skončili ve dvě ráno v supermarketu (dávejte si bacha, slovo „nonstop“ znamená v Praze něco úplně jiného než u nás) … Zážitků máme zkrátka hodně a s klidem můžeme říci, že jsme si zájezd užili (ale samozřejmě ve vší slušnosti, nezapomínejte na to, že my jedem na mléku a nízkotučných jogurtech).
Bylo to intenzivní a krásné a v září bude zase!
Všem patří velké díky, zejména kulturnímu centru Trisia a Divadlu Na Fidlovačce, kde nás tak krásně pohostili, dále také našemu partnerovi AAA Auto, bez kterého bychom museli chodit pěšky, barmanům, kteří nám dovolili pohoršovat zákazníky i po zavíračce, a samozřejmě vám, našim divákům a příznivcům, kteří jste se na nás přišli podívat i mimo naši domovskou scénu. Představení provázely salvy smíchu a my se vrátili domů se spoustou zážitků.
Už teď víme, že se rekonstrukce divadla protáhne až do konce září, takže můžeme prozradit, že se v září opět vydáme na zájezd do Třince, abyste to měli z Ostravy kousek a nepřišli o začátek další mírové sezóny. Tentokrát se můžete těšit i na Ledvinu! Prodej vstupenek spustíme začátkem srpna. Nezapomeňte tedy i během prázdnin sledovat naše sociální sítě a web, aby vám nic neuniklo.
Zároveň děkujeme všem divákům Divadla Mír za skvělou sezónu 2022/2023 se 100% vyprodaností všech představení. Jste neskuteční a mírujeme vás! Přejeme vám krásné léto
